Příčiny neplodnosti klisen.
Příčiny neplodnosti klisen.
Pro chov musíme použít pouze zdravé a odpovídajícím způsobem připravené klisny. Je v současné době téměř nezbytné klisnám před zařazením do chovu (zvláště klisnám mladým před prvním připuštěním) dát vyšetřit pohlavní orgány specialistou, abychom znali stav těchto orgánů. I přestože bude nález veterináře v normě může se stát, že nastanou v připouštěcí sezóně problémy.
V praxi se uvádí např. že po inseminaci (ať už čerstvým nebo zmrazeným spermatem) by měl být výsledek 80%ní březost dosažená v průběhu čtyř cyklů. A zcela normální je, že i naprosto zdravá klisna s optimálními předpoklady zůstává jalová. Jestliže klisna po neúspěšné inseminaci ve dvou říjích nemá žádný negativní nález, je třeba společně s veterinářem hledat příčiny neúspěchu.
Nejčastější poruchy rozmnožování můžeme rozdělit zhruba do tří skupin:
1) Vrozená neplodnost. Zpravidla se jedná o dědičné nebo nedědičné poruchy stavby pohlavních orgánů. Tyto změny jsou u koní poměrně řídké, ale pokud se vyskytnou diskvalifikují klisnu pro chov.
2) Poruchy v činnosti pohlavních orgánů. To znamená všechny změny např. nedostatečná uzávěrka vulvy nebo krčku děložního po trhlinách při porodu nebo melanomu u běloušů a následná infekce. Dále organická onemocnění pochvy nebo dělohy, děložního krčku, vejcovodu nebo vaječníků.
3) Neuroendokrinní poruchy. Sem patří např. problémy hormonální, které zapříčiňují poruchy pohlavního cyklu. Dále tzv. ranná resorpce (vstřebání ještě nezahnízděného zárodku), nevýrazná říje, říje bez uvolnění vajíčka, dlouhé až trvalé říje, přetrvávající žluté tělísko.
Podle statistické četnosti se podílí na neplodnosti klisen: 60% záněty dělohy různé intenzity a původu, 20% vaječníkové persistující (přetrvávající) cysty , 10% anoestrie (žádná říje) a 10% všechny ostatní poruchy.
Je pravidlem, že po inseminaci ve dvou cyklech by měl veterinář provést výtěr z děložního krčku k bakteriologickému vyšetření, případně na přítomnost kvasinek nebo plísní. Nejrůznější zárodky mohou být do pohlavních orgánů zaneseny připouštěním, nedostatečnou hygienou při inseminaci, příp. infikovaným semenem. Na to může děloha klisny reagovat specifickým nebo nespecifickým zánětem. Stejně tak mohou některé klisny alergicky reagovat na některá ředidla spermatu.Není řídkým případem ani infekce viru EVA (virová arthritis koní) pozitivním spermatem. Někteří hřebci mohou být nositeli viru aniž má majitel nebo držitel hřebce o tom vědomost.
Virem způsobený zánět dělohy se projeví celkovým horečnatým onemocnění krátce po připuštění a následné vyšetření protilátek je pozitivních cca po 14-ti dnech. Léčba zánětu dělohy je samozřejmě věcí veterináře, který podle příčiny zavede příslušná opatření. Ať už se jedná o virovou nebo bakteriální infekci. V případě negativního nálezu výtěru je pak možné vyšetření sliznice dělohy včetně biopsie (odebrání vzorku) a vyšetření hlenu dělohy a jeho funkcemi i PH. Tady určí veterinář případnou léčbu výplachy. S tím souvisí i vyšetření buněk sliznice dělohy, které mohou být patologicky změněny nebo obsahovat infekční agens, které brání zabřeznutí. Při negativním výsledku může následovat i hysteroskopie , tj. shlédnutí děložní sliznice zařízením, které nám ukáže kvalitu sliznice na monitoru. Zde se mohou objevit slizniční cysty nebo jiné deformace. Na speciálních klinikách je možná i laparoskopie (prohlídka pomocí sondy zavedené do dutiny břišní zvenku). U nás je běžné vyšetření vaječníků a jejich funkce ultrazvukem , stejně jako ranná diagnostika březosti.
Obrovským zklamáním ale je, když jsme to vše vyloučili eventuelně vyléčili, klisna zabřezne ale dojde do 60-tého dne k resorpci plodu. To většinou proběhne bez vnějších příznaků. Tělo klisny automaticky resorbuje do 15-tého dne plody, které jsou defektní. I téměř nediagnostikovatelné záněty sliznice dělohy zabraňující nidaci (zahnízdění) oplozeného vajíčka do sliznice, stejně jako příliš kyselé PH slizničního hlenu. Obojí může být také následkem hormonálních poruch při funkci vaječníku anebo poruchou celkového neurohormonálního komplexu. To poznat a léčit samozřejmě je věcí veterinárního lékaře (především specialisty).
Pozdní zmetání mají většinou za příčinu infekci. Především infekci herpesviry např. AHV 1 (virus abortu koní) a EHV 4 (virus rhinopneumonitis). Zde samozřejmě pomáhá jako ochrana očkování příslušnými vakcínami.
Dnes jsme si tedy řekli o některých příčinách jalovosti klisen z hlediska více méně veterinárního. Příčiny jsou ale někdy velmi prozaické – nedostatečná hygiena připouštění nebo inseminací a často také tzv. „lidský faktor“. Ale o tom zase někdy jindy.
MVDr. Pavel Sedláček