Smyslová ústrojí
23. 7. 2007
Smyslová ústrojí Smyslová ústrojí zachycují různé podněty fyzikální a chemické povahy z vnějšího prostředí a jako receptory vysílají vzruchy citlivými dostředivými nervy do mozku, kde v příslušných ústředích vyvolají smyslové pocity. Smyslová ústrojí dělíme podle druhu podnětů, které jsou schopna přijímat a na které jsou schopna reagovat. Senzorické receptory a jejich funkce EXTERORECEPTORY=jsou citlivé na podněty blízko povrchu těla. Patří sem:smyslová tělíska v kůži=reakce na chlad, teplo, dotyk a tlak. Sluch a zrak. INTERORECEPTORY=citlivé na podněty uvnitř těla. Patří sem: receptory pro chuť, čich, receptory uvnitř tělesných orgánů. Tyto reagují na pH, rozšíření a stahy (např. ve střevech) a proudění (např. v močové trubici). ==tyto dva receptory jsou citlivé na protažení a reflexně brání přílišnému natažení svalů šlach a vazů. PROPRIORECEPTORY=uvnitř těla podobně jako interoreceptory avšak nejsou zvědoměny. -Sygnalizují do nervového systému stav v hloubce organizmu.Přijímá informace o poloze jednotlivých částí těla v prostoru v daném okamžiku. UMÍSTĚNY =v kosterních svalech, šlachách, vazech, kloubních pouzdrech. (např. svalová vřeténka, Golgiho šlachová tělíska, kloubní receptory) ==Tělíska zabraňují upadnutí stojících zvířat kvůli gravitaci. Kloubní receptory-jsou citlivé na postavení a zaúhlení kloubů, umožňují vnímání polohy těla. ODPOVĚĎ RECEPTORŮ Každý z receptorů reaguje na jednu určitou energii=zvukovou, světelnou,chemickou, tepelnou a mechanickou. Např KRAUSEHO TĚLÍSKA jsou citlivá na chlad nezareagují na podráždění tlakem! PACINIHO TĚLÍSKA- reagují na tlak MEISSEROVO TĚLÍSKO- tlak RUFFINIHO TĚLÍSKO- teplo Smyslové receptory reagují stupňovitě podle intenzity podnětu.Jestliže napětí v receptoru dosáhne prahové hodnoty, vzniká NERVOVÝ IMPULZ. ADAPTACE Receptory nemusí pokračovat ve vybavování impulsů danou frekvencí která odpovídá intenzitě podnětu, mohou se adaptovat=otupět. Liší se také svou schopností se adaptovat. BOLEST Ochraný mechanizmus Práh dráždivosti recetrů pro bolest je u každého rozdílný. -odvedením pozornosti od reakce na bolestivé podněty snižuje pocit bolesti –tzv.Fajfka=nasazená na horní pysk koně. Pocit bolesti je vyvolán poškozením nebo škodlivými podněty. NOCICEPTORY- receptory pro bolest-volná nervová zakončení senzorických neuronů (tzv.neurony bolesti) reagují na vše. Nervová vlákna =MYELINIZOVANÁ (obalená)-krátká doba mezi působením podmětu a odpovědí na něj a bolest je vnímána jako lokalizovaná. =NEMYELIZOVANÁ (neobalená)- mají naopak dobu zpoždění delší a bolest je vnímána jako rozptýlená.(difúzní) .Nervová vlákna pro vše jsou v páteřní míše seskupena do specifických drah. ÚTROBNÍ (VISCERÁLNÍ) BOLEST -vzniká ve vnitřních orgánech=orgány v dutině hrudní, břišní a pánevní. -nejcitlivější je výstelka hrudní a břišní dutiny (zánět pobřišnice a pohrudnice)=jsou doprovázeny krutou bolestí. -hrudní orgán SRDCE může být zdroj bolesti, ale u PLIC –bolest není. -bolest v DUTÝCH ORGÁNECH-střeva-vyvolána nadměrným roztažením, či silnými kontrakcemi (spazmy). SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové vnímání zahrnuje pocit bolesti, chladu, horka, dotyku,tlaku a skupinu specializovaných smyslů = zrak, sluh, chuť, čich a orientaci v prostoru. ZRAK Smyslovým orgánem zraku jsou OČI Stimulem je světlo. Proto je mnoho částí oka průhledných, aby se světelné paprsky dostaly až k receptorům. ŘASY A HMATOVÉ CHLUPY –řasy koně jsou husté a naježené.Chrání oči před prachem a prudkým světlem. Hmatové chlupy- kolem očí, jsou dlouhé a tuhé. Stimulují reflex mrkání. Pomocí nich kůň vnímá situaci okolo oka. (např.větev). VÍČKA –trojí= Horní (delší a pohyblivější), Spodní (menší a méně pohyblivé), Třetí (mžurka). Vnější povrch tvoří kůže , vnitřek ležící k oční kouli tvoří sliznice=spojivka. Vnější okraje víčka jsou porostlé řasami a na vnitřních víčkových okrajích vyúsťují zvláštní Mazové žlázy (meibomské). Víčka a řasy chrání oko před mechanickým poškozením, před proniknutím hmyzu k zrakovému orgánu a před příliš silným světlem. Oko ZDARVÉ je vlhké a leskne se, sliznice okolo oka je růžová.-oko nesmí slzet. Normálně je duhovka koně hnědá velmi jasná.Oči a stáří= mladý kůň je má kulaté, živé a doširoka otevřené, ke stáru jsou užší a pohled tupější. Nad obloukem obočí se nachází spánková prohlubeň, která může být u starých koní hodně propadlá. KŮŇ SE DÍVÁ DO STRAN oči jsou umístěny po stranách hlavy, jsou poněkud vystouplé a velmi pohyblivé. Postraní zorné pole o úhlu větší než 180° =vidí skoro vše okolo sebe. Kůň má převážně MONOKULÁRNÍ vidění. Má také schopnost BINOKULÁRNÍHO vidění-velmi malou část dokáže vidět oběma očima najednou, tato oblast začíná asi 2metry před ním-vnímá pohyb před sebou a zasebou, vedle sebe. ZRAK Slouží koni pro výbornou orientaci. Oči jsou posazeny tak aby viděl do stran a z velké části i dozadu. Obsáhne široké pole –skoro 360ti° panoráma. Asi 60% z toho sleduje oběma očima současně, zbylé úseky sleduje vždy jen jedním okem. Přibližně 285% zorného pole vnímá bez hluboké ostrosti. Díky struktuře oka kůň vidí zhruba s 50ti % zvětšením.Obraz, který vidí, je plochý, ne plastický. Čočka koně není pružná a sítnice je zakřivená.Pro pasoucí se zvíře to má výhodu: se skloněnou hlavou při pasení vidí ostře to co má těsně před sebou, tak i kolem sebe-blízké i vzdálené.Zaostřuje především změnou polohy hlavy- zvedá ji, sklání, natáčí. V oblasti nozder je slepý úhel zraku koně. Nedostatky zraku= ostrost vidění a schopnost rozlišovat barvu jsou omezené. OKO Skládá se z oční koule, zrakového svazku a přídatných orgánů oka. Přídatné= pohybují oční koulí, chrání ji před vnějšími vlivy. Patří sem :obočnice-blána vystýlající očnici, okohybné svaly v počtu 7-10, které pohybují oční koulí. Oční víčka- jsou dvě (horní, dolní), chrání oční koulí před vysycháním a poraněním. Mžurka- je třetí víčko, je ve vnitřním očním koutku , na spodní straně jsou uloženy mízní uzliny. Spojivka-jemná růžová blána, vystýlá vnitřní plochu víček, kryje přední část oční koule. Tvoří tak její nejpovrchnější vrstvu. Slzná žláza- má vývody, vyměšuje slzy na ochranu a omývání Rohovky, přebytečné slzy odtékají slznými otvůrky do slzného váčku nebo z něho nosním slzovodem do nosní dutiny, kde se vypařují. Pouze při zvýšené sekreci přetékají přes víčka. Slzy= serózní tekutina, obsahuje malé procento soli. Slzy zvlhčují povrch oka, omývají je, a působí dezinfekčně. Fce. Slzné žlázy je řízena vegetativním nervstvem. Okohybné svaly= pohyblivost oční koule je ovládána skupinou šikmých a přímých svalů. Pohyb oka je tím umožněn do všech stran. Jsou řízeny mozkovým nervem. OČNÍ KOULE=BULBA Má tři vrstvy.Vnější tvoří tuhá vazivová blána, která je v zadní větší části bílá, neprůhledná a nazývá se BĚLIMA. Spojení bělimy s duhovkou se nazývá LIMBUS. V menší přední části přechází v bezbarvou, průhlednou a vypouklou rohovku. ROHOVKA- umožňuje vstup světla do nitra oční koule. Je z nejcitlivějších tkání v těle. Není zásobena krví. Ke střední vrstvě oka patří cévní útvary, které vyživují oko. CÉVNATKA vystýlá zadní část oční dutiny. Její název je odvozen od bohaté cévní pleteně.-je uložena pod bělmou a vpředu při rohovkovém okraji přechází do DUHOVKYv jejímž středu je ZORNICE-je to otvor duhovky (zřítelnice, panenka) =před čočkou se cévnatá vrstva vychlipuje v základ duhovky. DUHOVKA =citlivě omezuje přívod světelných paprsků do vnitřku oka.Duhovka zúžením omezí množství paprsků procházejícím dále do oka, ale zároveň zvětšuje hloubku ostrosti a tak napomáhá zaostřování. V duhovce jsou uložena PIGMENTOVÁ ZRNA brání průniku škodlivých paprsků do oka poměrně tenkou duhovkou, ale dodávají oku koně jeho charakteristické zbarvení. Kůň má normálně barvu duhovky TMAVOHNĚDOU . Naprostý nedostatek pigmentu umožní prosvícení cév duhovky tak silně, až se objeví červená barva= je to příznak ALBINISMU. Těsně za duhovkou leží ŘASNATÉ TĚLÍSKO je to věnec hladkosvalových buněk a slouží k úponu závěsného aparátu čočky, která promítá obraz na sítnici. -hladkosvalový aparát řesnatého tělíska svým smrštěním a uvolněním ovlivňuje AKOMODACI čočky. Mezi čočkou a rohovkou je prostor rozdělený duhovkou a oční komory (přední a zadní), vyplněn tzv. vodnatým mokem. Je bezbarvý.Mezi čočkou a sítnicí je průhledná rosolivitá tkáň SKLIVEC.(vyplňující oko). ČOČOKA-uložena mezi rohovkou a sklivcem. -je dokonale průhledná. Není to útvar, ale je složena z velkého množství tenkých lamel, které jsou spolu stmeleny základní hmotou. Pomocí jejího tvaru funguje jako spojka tzn. Soustřeďuje zachycené paprsky na sítnici.Podmínkou pro-AKOMODACI ČOČOKY =proces nastavení čočky, nutný pro vidění blízkých a vzdálených objektů.. Vidění je ostřejší, leží-li vytvořený obraz přesně na sítnici. Při zaostřování na blízké předměty se zvětšuje příčný průměr čočky, při zaostřování na dálku se čočka oplošťuje. -v oku koně není pružná -kůň vidí PLOŠE -jeho oční bulva nemá kruhovitý tvar. -když světlo projde zornici a dopadne na horní část sítnice, umožňuje koni zaostřit na blízko. -když dopadne na spodek sítnice, kůň může zaostřit na dálku. Vnitřní vrstvu oka tvoří světločivá SÍTNICE, která vystýlá vnitřní plochu cévnatky. Sítnice je vlastní orgán vidění. Je černá, protože obsahuje MELANIN (pomáhá k asorbci světla, zabraňuje vniknutí nežádoucích světelných odrazů). V sítnici je mnoho recepčních buněk dvojího typu: (fotoreceptory)TYČINKY a ČÍPKY. Tyčinky –slouží k černobílému vidění, např. za šera. Čípky- slouží k rozlišování barev. VIDĚNÍ ZA TMY -kůň za tmy vidí lépe než člověk -oko má pokryté výhradně rohovkou. Bělmem neprochází žádné světlo. Bělma má kůň velmi málo. ZORNICE je umístěna horizontálně od jednoho koutku ke druhému. Na zadní straně oka je membrána zvaná TAPETUM LUCIDUM , odrážející světlo a obraz spět okem a zajišťuje další absorbci světla. Tím se zvětšuje množství světla na sítnici. Díky horizontální zornici a velké rohovce má kůň k dispozici více světla v oku, proto lépe za tmy vidí. ZRAKOVÝ SVAZEK(ZRAKOVÝ NERV) Je to svazek nervových vláken vystupujících ze sítnice. Z.S. přivádí do mozku vzruchy, které vnikají na sítnici oka. POHYBY OČÍ -pomocí okohybných svalů-umožňují pohyby nahoru a dolu, a do stran, otáčením kolem a jeho zatáhnutí do očnice. Také ok. Svaly udržují oční kouli v tukové lůžku v očnici. PORUCHY VIDĚNÍ -několik příčin- neprůhlednost normálně čirých útvarů )rohovka, komorový mok, čočka, sklivec) -neschopnost akomodace -poškození sítnice -poškození svazků zrakových nervů před zkřížením nebo za zkřížením -poškození zrakových center. ÚSTROJÍ SLUCHOVÉHO A POLOHOVÉHO SMYSLU=SLUCH Kůň i na velikou dálku vnímá i tiché šelesty. UŠI= zachycují zvukové vlny ze všech stran, jsou pohyblivé a natáčí je i každé zvlášť jiným směrem- kůň výborně pomocí sluchu vyhodnocuje situace= povely jezdce, dorozumívání se ve stádě= řehtání, pištění´frkání atd. Orgánem sluchového a polohového(STATOKINETICKÉHO) smyslu je UCHO. Dělení : vnější, střední, vnitřní. VNĚJŠÍ UCHO UŠNÍ BOLTEC(vnější viditelná část)-chrupavkovitá kožní duplikatura pokrytá chlupy. Velikost, tvar a pohyblivost jsou u každého jedince různé. Je opatřen systémem UCHOHYBNÝCH SVALŮ pro svůj pohyb. Vnější zvukovod- se skládá z chrupavkovité a kostní části. Je vystlán kůží se žlázami vyměšující kožní maz. BUBÍNEK-tenká , velmi pružná blanka, odděluje zvukovod od dutiny středního ucha. STŘEDNÍ UCHO-tvoří bubínková dutina, z níž vyúsťuje do hltanu eustachova trubice(sluchová středoušní trubice)=tou je funkce vyrovnání rozdílu tlaku v bubínkové dutině= zde jsou uloženy 4 sluchové kůstky KLADÍVKO, KOVADLINKA, ČOČKOVITÁ KŮSTKA, TŘMÍNEK. Tyto přenášejí zvukové vlny od bubínku do vnitřního ucha. VNITŘNÍ UCHO –tvoří spirálovitě stočený kanálek naplněný tekutinou= HLEMÝŽĎ..Je v něm uloženo vlastní sluchové ústrojí. Vnější stěnu hlemýždě tvoří vazivový obal, pod nímž jsou Sluchové smyslové buňky s nervovými vlákny (souhrně :CORTIHO ORGÁN). Zvuk z vnějšího prostředí způsobuje chvění bubínku, které se přenáší sluchovými kůstkami na tekutinu vyplňující vnitřní ucho. Rozechvěním tekutiny vzniká podráždění a vzruch vedou svazky sluchového nervu do mozku, kde se vybavuje pocit sluchu.Sluchový nerv vede do mozku. Druhá část vnitřního ucha nepatří ke sluchovému ústrojí. Je to orgán umožňující vnímat polohu a pohyb těla. Je to tzv. ROVNOVÁŽNÝ neboli STATOKINETICKÝ ORGÁN. Polohový receptor –je v klikatých nebo vejčitých váčcích blanitého bludiště. Pohybový receptor- je v rozšířených částech tří polokruhovitých chodbuček. =rovnovážné ústrojí neboli vestibulární systém je uložen v části kostěného labyrintu označované jako předsíň a 3.polokruhovité kanálky (přední, zadní, horizontální) Káždý polokruh. Kan. Vychází z předsíně a zase do ní vstupuje. -uvnitř kostěného labyrintu je blanitý labyrint (BLUDIŠTĚ)= uzavřená, vazivová struktura. Obsahuje tekutinu =ENDOLYMFU -mezi blanitým a kostěným bludištěm je další tekutina= PERILYMFA ÚSTROJÍ ČICHOVÉHO SMYSLU –ČICH =NEJdůležitější smasl koní. Pachy y vůně zaznamenávají na vzdálenost několik desítek metrů. Kůň má velmi rozvinutý čich. Orgán čichového smyslu je umístěn ve sliznici, která pokrývá čichovou kost. Čichovými receptory jsou ČICHOVÉ NERVOVÉ BUŇKY=ČICHOVÝ NERV. Každá má tělo a nervová vlákna z obou konců= dendrit a axon (neurit). Z nich jsou čichové vzruchy odváděny nervstvem do příslušného ústrojí v mozku, kde se vybavují pocity vůně různé intenzity a kvality. NASONASÁLNÍ KONTAKT-nový člen stáda se očichá s ostatními. Každý má svůj pach. Pach vypovídá o psychických stavech= strach, nervozita. JACOBSNOVÝ ORGÁN=čichochuťový= zejména hřebci, nasátí pachu do citlivé sliznice NOSOHLTANU (flémování). ÚSTROJÍ CHUŤOVÉHO SMYSLU= CHUŤ Chuťový smysl se jmenuje GUSTACE -poznání a odmítání závadné či nečisté potravy. Na pastvě odmítání jedovatých bylin, zkažená voda. Orgán chuťovho smyslu tvoří CHUŤOVÉ POHÁRKY=jsou uložené ve sliznici ústní dutiny, obzvlášť v chuťových bradavkách jazyka (PAPILA) Některé pohárky jsou i na patře, hltanu a hrtanu. Základní chuťové požitky jsou 4: sladké, kyselé, hořké, slané. Každý jedinec má individuální názor na stejnou látku. I teplota krmení a vody ovlivňuje její příjem. ZVRÁCENÁ CHUŤ=požírání nečistot, jiných materiálů apod. Nazývá se PICA a příčina je nejasná..KAPROFAGIE=požírání trusu-u hříbat přirozené (osídlování střev.bakteriemi). ÚSTROJÍ KOŽNÍHO SMYSLU Orgány kožního smyslu jsou různá tělíska a nervová zakončení na povrchovou kůže, v předloktí, svalech, šlachách, kloubních pouzdrech a jinde== hmatové (či spíš TLAKOVÉ) receptory-čidla, která přijímají informace dotykem-jsou rozmístěna na kůži po celém těle. -hlásí vjemy příjemné=pohlazení, nepříjemné=uder. Kožními receptory jsou přijímány DOTEKY, TLAKY, TEPLO, CHLAD, BOLEST. Bez ohledu na tvar a velikost tělísek jsou podstatnou částí kožního smyslu NERVOVÁ VLÁKNA, která vedou vzruchy do ústředí pro vyvolání příslušných požitků. HMAT=v předních nohou= ve tmě zkoumaní terénu, pod sněhem cítí zavátou silnici, zavátá potrava.-zvlášť citlivý je horní pysk= prověřování každé potravy, předmětu, člověka, doteky mezi sebou navzájem u koní. Jemná svalová vlákna umožňují zvednou ze země i drobné předměty. Pysky koní jsou porostlé dlouhými HMATOVÝMI CHLUPY.