o soutěži Bega pulling
Bega – pulling
Nová disciplína began sportu
Chov chladnokrevníků je na historickém rozcestí s otázkou v týlu: Co dál? Nebudeme si namlouvat, že má tento obor zcela jasno ve svých perspektivách jako jiné koňské obory. Přesto „porodní bolesti“, zdá se, jsou překonány a ukazují se nové možnosti, jak aktivně uplatnit begany u širší skupiny jejich přívrženců.
Po různě úspěšných regionálních soutěžích v „klasických“ disciplínách, převážně pod záštitou Asociace svazů chovatelů koní ČR, výjimečně pod hlavičkami jiných soukromých subjektů, se pomalu v podvědomí milovníků koní zabydlela informace o užitečnosti „chladnokrevných“ nejen jako o velkých dobromyslných necvičitelných koních. Náročná práce v jejich propagaci se dnes začíná úročit a příznivců přibývá. Disciplíny pro uplatnění se diferencují podle náročnosti a podle možností jednotlivých držitelů chladnokrevných.
Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany ve svém pilotním projektu na širší uplatnění beganů všeobecně odzkoušelo disciplínu bega-pulling, která je úplnou novinkou a ocení ji hlavně „nejezdci“ s chutí zvýšit kondičku sobě i koni.
Princip
Disciplína je stále věrná tažné megasíle chladnokrevných a jejich fyzickým možnostem. Jejím prapůvodem je praktická zkušenost s ohebností a výbornou mobilitou těchto koní ve svazích a také zahraniční zkušenost s vylepšováním svalové hmoty jedinců před výstavami plemenných koní. Tato informace by však mohla být zavádějící, ruku v ruce se příprava týká i úpravy výživné krmné dávky s doplňky.
Bega-pulling je fyzicky velmi náročný pro koně i pro člověka a tak zpočátku musí být tréning citlivě dávkován ve zvolení délky a svažitosti terénu. Soutěžní trať je vymezená fábory v libovolném svahu a v libovolné délce dle možností pořadatele, se startem a cílem jasně vytyčenými na hranicích svahu. Trať je pro všechny startující stejná a hodnoceným měřítkem je dosažený měřený čas dvojice na horní hranici – v cíli. Její zdolání záleží na možnostech dvojice kůň - člověk. Absolvuje se dvoukolově s možností zlepšení času a následného započítání lepšího výsledku.
Kůň se pohybuje směrem proti svahu a v jeho (skutečném) závěsu za lano či řetízek kráčí vodič. Vede jej na oprati (opratích) v jedné ruce a druhou rukou se přidržuje úvazku v optimální vzdálenosti od rozporky tak, aby mohl kráčet vzpřímeně s co nejmenší námahou proti svahu. Kůň jej vyvleče jako lyžařský vlek nahoru. Dvojice překonává stupeň svažitosti, leckdy odpor koně stoupat nahoru a je na její sehranosti a disciplíně koně, jak rychle postupuje k cíli. Zvolenou strategií a technikou vedení koně se motivuje vodič k lepšímu výkonu a hodnoceným časům.
Výstroj
K tomuto druhu sportu si majitel begana vystačí s klasickým dobře padnoucím chomoutovým postrojem, který lépe sedne koni na plece a nezaškrcuje jej při šplhání se závažím „v zádech“. Pobočnice mohou být kožené, gumové, kombinované s řetízky, tedy hlavně měkké. Pevné řetězové jsou zásadně vyloučeny z použití! Ostatní části výstroje jako ohlávka, opratě a jiné doplňky jsou na volbě majitele (vodiče), nesmí však omezovat koně v jeho pohybu. Kůň musí být okován minimálně na předních končetinách pantoflicemi, podkovy s ozuby jsou pro něho výhodou.
Vodič může mít libovolné sportovní oblečení, umožňující volný pohyb, obuv sportovní kryjící kotníky a sportovní nebo jemné kožené rukavice, respektující zachování citu v ruce. U kalhot jsou doporučeny dlouhé nohavice, bránící zranění nohou buření v porostech.
Efekt
Jak již bylo výše uvedeno tato disciplína má vysoké nároky na fyzickou kondici koně i vodiče a současně na rovnováhu a využívání těžiště samotným koněm. Není možné ji absolvovat bez mírné přípravy a obráceně v přípravě na ni není možné koně přetížit vysokými nároky. Výsledným efektem této disciplíny je postupné nabývání svalové hmoty v zádi koně, zpevňování aktivního zádového svalstva, rozšíření hrudníku vlivem správné dechové činnosti. V neposlední řadě si dvojice osvojuje spolupráci ve prospěch rychlého překonání svahu.
Autor: Jindřiška Svobodová